Cesta světem Helen Kellerové
Minimální počet hráčů: 8
Délka hry: Do 90 minut
Nutné předměty:
šátky na oči, hudba a přehrávač, drobné předměty (na hmat), keramická hlína/modelína, vonné ingredience, svíčky, případně připravený scénář s vypravěči
Úvod / účel hry
Program přivádí děti i dospívající k hlubšímu prožitku světa nevidomých a neslyšících, a to skrze příběh Heleny Kellerové. Rozvíjí empatii, schopnost vnímat skrze jiné smysly než zrak a sluch, učí spolupráci a sebepoznání.
Pravidla a průběh
- Úvodní atmosféra: Účastníci se posadí do místnosti, hraje hudba, vypravěč uvede příběh Helen Kellerové.
- Krátký příběh Heleny Kellerové: Helena Kellerová byla holčička, která po nemoci ztratila zrak i sluch. Díky učitelce Anně Sullivanové se naučila, že i beze slov se dá dorozumívat – třeba dotekem do dlaně. Nakonec dokázala vystudovat školu a inspirovala miliony lidí, že žádná překážka není nepřekonatelná.
- Smyslové hry:
- Poslepu poznávání vlastního obličeje a obličeje blízkých.
- Děti si osahávají svůj obličej, obličej souseda, potom souseda na druhé straně.
- Hmatové poznávání předmětů.
- Děti dostávají do rukou drobné předměty a osahávávají je, poznávají.
- Orientace v prostoru se šátkem.
- Děti procházejí místnost, chodí po slepu – lze použít i jako hledání cesty k nějakému předmětu nebo místu (dvěře, skříň, atd.).
- Psací abeceda do dlaně (prstová abeceda).
- Jeden píše prsty do dlaně partnera jednoduché slovo, druhý hádá – krátká slova – VODA, PUMPA, KAVKA, PETR
- Modelování poslepu.
- Každý dostane modelínu a musí vymodelovat nějaký předmět.
- Vnímání vůní po slepu.
- Děti poznávají koření, ovoce atp.
- Taneční kontakt jen pomocí doteku.
- Děti po slepu napárujeme s partnerem, při hudbě se pohybují a snaží se pouze podle toho poznat s kým „tančí“.
- Poslepu poznávání vlastního obličeje a obličeje blízkých.
- Prožitkové pasáže: Hudba, vyprávění, postupné odhalování příběhu (nemoc, práce Anny Sullivanové, objev významu slov).
- Závěr: Reflexe – sundání šátků, zapálené svíčky, sdílení pocitů.
Metodická poznámka
- Výchovný záměr: Empatie, uvědomění si vlastního komfortu, rozvoj představivosti, poznání života s hendikepem, posílení schopnosti komunikace neverbálními cestami.
- Na co dát pozor:
- Program je velmi silný – je nutné hlídat, aby se účastníci cítili bezpečně.
- Důležité je postupné dávkování aktivit, střídání klidných a dynamických momentů.
- Reflexe po programu je klíčová – dát dětem prostor sdílet, co prožily.
- Vhodné pro: starší děti (12+), mládež, dospělé; u mladších dětí zkrátit a zjednodušit.