Cesta světem Helen Kellerové

Úvod / účel programu

Program přivádí děti i dospívající k hlubšímu prožitku světa nevidomých a neslyšících, a to skrze příběh Heleny Kellerové. Rozvíjí empatii, schopnost vnímat skrze jiné smysly než zrak a sluch, učí spolupráci a sebepoznání.

Pravidla a průběh

1. Úvodní atmosféra: Účastníci se posadí do místnosti, hraje hudba, vypravěč uvede příběh Helen Kellerové.

   • Krátký příběh Heleny Kellerové: Helena Kellerová byla holčička, která po nemoci ztratila zrak i sluch. Díky učitelce Anně Sullivanové se naučila, že i beze slov se dá dorozumívat – třeba dotekem do dlaně. Nakonec dokázala vystudovat školu a inspirovala miliony lidí, že žádná překážka není nepřekonatelná.

2. Smyslové hry:

   • Poslepu poznávání vlastního obličeje a obličeje blízkých.

     • Děti si osahávají svůj obličej, obličej souseda, potom souseda na druhé straně.
   • Hmatové poznávání předmětů.
     • Děti dostávají do rukou drobné předměty a osahávávají je, poznávají.

   • Orientace v prostoru se šátkem.

     • Děti procházejí místnost, chodí po slepu – lze použít i jako hledání cesty k nějakému předmětu nebo místu (dvěře, skříň, atd.).

   • Psací abeceda do dlaně (prstová abeceda).

     • Jeden píše prsty do dlaně partnera jednoduché slovo, druhý hádá – krátká slova – VODA, PUMPA, KAVKA, PETR

   • Modelování poslepu.

     • Každý dostane modelínu a musí vymodelovat nějaký předmět.

   • Vnímání vůní po slepu.

     • Děti poznávají koření, ovoce atp.

   • Taneční kontakt jen pomocí doteku.

     • Děti po slepu napárujeme s partnerem, při hudbě se pohybují a snaží se pouze podle toho poznat s kým „tančí“.

3. Prožitkové pasáže: Hudba, vyprávění, postupné odhalování příběhu (nemoc, práce Anny Sullivanové, objev významu slov).

4. Závěr: Reflexe – sundání šátků, zapálené svíčky, sdílení pocitů.

Metodická poznámka

• Výchovný záměr: Empatie, uvědomění si vlastního komfortu, rozvoj představivosti, poznání života s hendikepem, posílení schopnosti komunikace neverbálními cestami.

• Na co dát pozor:

  • Program je velmi silný – je nutné hlídat, aby se účastníci cítili bezpečně.

  • Důležité je postupné dávkování aktivit, střídání klidných a dynamických momentů.

  • Reflexe po programu je klíčová – dát dětem prostor sdílet, co prožily.

• Vhodné pro: starší děti (12+), mládež, dospělé; u mladších dětí zkrátit a zjednodušit.